Stromy v městském prostředí - článek
27.04.2021 14:10
Stromy v městském prostředí
Městské prostředí je extrémním místem pro růst a prosperitu stromů. Stávající stromy trpí mnoha faktory, které zasahují do jejich života (exhalace, zasolení, výkopové práce, zhutňování povrchu půdy….). Zachování vzrostlých stromů ve městě je čím dál složitější a výsadba a uchycení nové zeleně je čím dál obtížnější.
V současné době je jedním z našich palčivých témat zachování vzrostlých stromů – týká se to hlavně velko korunných . Základním faktorem pro zachování a kvalitní růst stromů je kořenový prostor. Strom ve přirozených podmínkách může mít kořeny i 3x širší než korunu (dle specifických půdních poměrů). Každopádně představme si strom s korunou o průměru 6 metrů. Jak asi musí být velký neporušený kořenový systém, aby byl strom stabilní a bezpečný. ČSN 83 9061 – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích uvádí ochranu kořenů při stavební činnosti 2,5 m od kmene stromu. Standardy o ochraně stromů při stavební činnosti uvádí ochranu stromu jako např. pětinásobek průměru kmene (pokud máme průměr kmene např. 30 cm tak je to 1,5 m od stromu). Kde ve městě máme tyto možnosti?
Snahou Veřejné zeleně města Brna, je zachování uličních stromořadí. Právě tato místa jsou, z pohledu stromů, vystaveny největším tlakům. V chodnících, komunikacích i travnatých pásech vede celá řada podzemních inženýrských sítí a často se v blízkosti stromů provádí výkopové práce (např. při opravách a rekonstrukcích), půda je zhutňována…. To vše zasahuje do kořenů stromů a ty jsou poškozovány. Každé poškození je vstupní bránou pro patogeny, které kořeny narušují a mohou ovlivnit bezpečnost stromů.
Každý druh stromu reaguje na poškození kořenů jinak. Některé si mohou vytvořit náhradní adventivní křeny, které ovšem nemají žádnou stabilizační funkci. Často se stává, že strom nad zemí vypadá zdravě a vitálně a pod zemí odumírá. V mnoha případech pokud se o výkopových pracích nedozvíme, nemáme z čeho usuzovat na narušenou stabilitu stromu.
Naše organizace se snaží hledat nové možnosti jak stromům pomoci. Ve vhodných případech používáme mikroinjektáž, kdy ke kořenům aplikujeme vododržné látky. Další možností je propojení zelených pásů s prostorem pod komunikacemi například pomocí strukturních substrátů.
Ulice Antala Staškova a Babičkova
Na těchto ulicích se nám sešly dva problémy. Provedené rekonstrukce, které negativně ovlivnily celý kořenový systém (pojíždění mechanizace kolem stromů, výkopy, poškozování nadzemních částí…) a současně nedostatečný kořenový prostor. Stromy tzv. přerostly svá výsadbová místa. Na stromech v těchto ulicích jsme provedli tahovou zkoušku. Je to přístrojová metoda, kdy se testuje stabilita kořenů stromů. Lidově řečeno taháme za strom a přístroje nám ukáží zda je strom stabilní. V těchto dvou ulicích se nám potvrdilo, že stromy stabilní nejsou a mohou být nebezpečné. Na ulici Antala Staška zůstanou zachovány 3 lípy, které v testech obstály. Byly ošetřeny a jejich zdravotní stav bude pravidelně kontrolován.
Co s volnými výsadbovými místy? Do těchto ulic již nelze vracet takto velké stromy. V plánu je vysadit zde středně vzrůstné stromy – kvetoucí třešně (sakury).
Jaké jsou možnosti vysazovat středně a velkokorunné stromy do uličních stromořadí v budoucnu? Vytvářet:
- Široké zelené pásy a inženýrské sítě dostatečně vzdálené od stromů
- Využívat strukturní substráty, které propojují zelenou plochu s plochou pod chodníky a vytváří pod nimi podmínky pro růst kořenů
- Prokořenitelné buňky – vytváří prostor pro kořeny stromů o patřičné velikosti s nosností povrchů pro komunikace (nákladná metoda)
- U stávajících stromů využívat mikroinjektáže, která vylepší podmínky pro růst pomocí vododržných látek a provzdušní kořenový prostor
