Zkušenosti s vysazovanými taxony stromů v posledních 20 letech a výběr vhodných taxonů v současných klimatických podmínkách
06.10.2023 13:01
Klimatická změna, městský tepelný ostrov, znečištění a utužení půdy to jsou hlavní příčiny úhynu a neprospívání některých dříve úspěšně vysazovaných druhů stromů.
Konkrétně se jedná o dlouhotrvající sucha, dlouhé periody s tropickými teplotami, nerovnoměrné rozložení srážek, absence sněhové pokrývky nebo i více větrných dnů s vyššími rychlostmi větru. Tyto negativní faktory společně s nevhodnými půdními podmínkami způsobují např. menší odolnost stromů vůči chorobám a škůdcům.
Zálivky se provádějí zpravidla 5 let po výsadbě, ovšem není možné, aby stromy byly se stejnou frekvencí zalévány 5 let, takže je nutné po určité době zálivku omezovat pouze na suché periody. Stromy nemohou být po celý svůj život tzv. na kapačkách. Bohužel jsou časté případy, kdy po ukončení zálivek není strom schopen si vystačit se srážkami a půdní vodou, nemá dostatečně vyvinutý kořenový systém a neměl potřebu prokořeňovat do okolního půdního profilu. Je snaha zlepšovat podmínky pro růst stromů v některých kritických místech použitím závlahových vaků nebo půdních injektáží.
Potom tu máme již aklimatizované a dospělé jedince, kteří následně utrpí velký stres v průběhu nějakých stavebních prací. Např. mnohá lipová stromořadí jsou dlouhodobě adaptována na různé průsaky staré kanalizační sítě a po opravě kanalizace stromy ztrácejí vitalitu, protože přišly o část kořenové soustavy i o zdroj vody.
Náhradní výsadba v současných městských podmínkách je složitá z důvodu množství inženýrských sítí a utužení půdy. Ideální varianta je vytvoření dostatečného prokořenitelného prostoru s dostatkem vzduchu a zajištění vláhy formou kapkové závlahy nebo technickými opatřeními pro soustřeďování srážkové vody do kořenového prostoru stromů.
Zejména klimatické extrémy nás nutí měnit druhové složení v brněnských parcích a zejména v uličních stromořadích. Je jasné, že se obecně jedná o nahrazování našich původních dřevin, které často pocházejí z vyšších vegetačních stupňů (např. buk), za teplomilné a suchomilné nebo nepůvodní dřeviny v různých odolných kultivarech.
Do skupiny taxonů, od jejichž výsadeb se postupně upouští, patří:
- Carpinus betulus – v ulicích, zejména s velkým podílem zadláždění, kde trpí korní spálou i ve vyšším věku.
- Fraxinus excelsior – odumírání v důsledku chřadnutí jasanů, kromě F. e. ´Nana´, který má ale zase jiný limit a tím je nezměnitelná výška nasazení korunky.
- Prunus fruticosa ´Globosa´
- Prunus subhirtella ´Autumnalis Rosea´ - výrazná krátkověkost
- Sorbus intermedia, Sorbus thuringiaca, Sorbus torminalis
- Tilia cordata ´Rancho´ - minimální přírůstky
- Tilia cordata
- Picea sp.
- Quercus sp. (problém u velkých sazenic, lépe sázet v parcích menší sazenice – špičáky)
- Malus sp.
Druhou skupinou jsou podmíněně použitelné taxony – jejich ujímavost není stoprocentní, ale v určitých podmínkách růst zvládají, a pokud není žádoucí na místě změnit taxon (např. dosadby jinak prosperujících alejí, historická vazba, specifické podmínky), pak je lze s rozmyslem vysazovat:
- Acer platanoides, Acer pseudoplatanus
- Acer rubrum
- Crataegus laevigata
- Pyrus calleryana Chanticleer (více podnožuje)
- Tilia platyphyllos (přistíněná místa)
- Fagus sp. (do parků, potřebuje stín)
- Acer platanoides (lépe prospívají v zastíněných místech)
- Fraxinus angustifolia – zatím se zdá být vitální, avšak je obava z možného podlehnutí náporu chřadnutí jasanů, které se tomuto taxonu také nevyhýbá, byť infikace je uváděná v nižší míře, než u F. excelsior.
- Platanus hispanica
- Robinia pseudoacacia ´Bessoniana´ - v posledních letech prosychání, v nejexponovanějších místech i úhyn – otázkou je, zda příčiny nejsou obrovský stres, který by neustály ani jiné dřeviny (psí moč, používání v extrémně těžkých podmínkách, zadlážděných plochách), jinak stále poměrně dobře použitelný taxon
- Tilia euchlora, Tilia x europea
- Aesculus hippocastanum nebo A. carnea Briotii
- Prunus serrulata Amanogawa (větší podrůstání podnože)
- Corylus colurna (v poslední době méně prospívají)
- Magnolia kobus
- Amelanchier sp.
- Castanea sativa
- Pinus nigra
Třetí skupinou jsou stromy prosperující, otázkou je, jak dlouho tomu tak ještě bude. Některé z uvedených taxonů mají jiné problémy než nedostatečnou vitalitu – charakter větvení a růstu často vyžaduje speciální péči (výchovný řez, potlačení kodominantních výhonů, u roubovanců v korunce nemožnost zvednout podchodnou a podjezdnou výšku apod.). Do této skupiny patří i taxony používané až v poslední době a které se zatím zdají být vitální a prosperující:
- Prunus serrulata ´Kanzan´
- Acer campestre a některé kultivary (Red Shine), ostatní kultivary s menší korunou spíše ve skupině 2 (Elsrijk, Nana, Zorvgliet)
- Gleditsia triacanthos – její kultivary
- Sophora japonica (v mrazových kotlinách, blízklo vody, může namrzat)
- Ulmus x hollandica
- Crataegus x lavallei, ´Carierrei´
- Tilia tometosa
- Acer ginnala (vhodnější do parků)
- Aesculus hippocastanum Baumanii
- Prunus cerasifera Nigra
- Prunus goudounii Schnee
- Prunus padus (do parků)
- Sophora japonica
- Prunus avium
- Crataegus lavallei
- Cercis sp.
- Cedrus sp.
- Koelreuteria paniculata
- Celtis occidentalis
Text: Ing. Alexandra Koutná, Ing. Zdeňka Fendrichová, Ing. Tomáš Trnka
